Osobnosti města

Daniel Bič - Osobnost města roku 2014

Daniel Bič

Daniel Bič se narodil v Bílovci. Dětství a mládí prožil ve Studénce, kde také zahájil v základní umělecké škole svoji kariéru tanečníka. Po absolutoriu Janáčkovy konzervatoře v Ostravě se stal členem baletního souboru Národního divadla moravskoslezského. Tančil například v baletech Pierot, Marná opatrnost, Giselle, Šípková Růženka, Don Quijott nebo The Beatles. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě mu v roce 1998 udělilo Cenu mladých talentů.

Od roku 2001 tančil v pražských muzikálových produkcích (Quasimodo, Jesus Christus Superstar, Lukrezia Borgia, Pomáda, Golem, Edith Piaf, Rebelové, Tři mušketýři, Angelika…a v mnoha jiných. Hrál i v černém divadle Image. Nastudoval také mnoho choreografií z oblasti současného a moderního tance, například Trio g moll Pavla Šmoka a Divoké koně Lucie Holánkové. Tančil v choreografiích Ivanky Kubicové a Věry Ondrašíkové. Spolupracoval s Pražským komorním baletem a podílel se na řadě dalších projektů a produkcí. Od roku 2006 byl současně pedagogem na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a absolvoval magisterské studium na Hudební a taneční fakultě Akademie muzických umění v Praze. Věnoval se také modelingu.

 

Richard Gelnar (in memoriam) - Osobnost města roku 2013

Richard GelnarRichard Gelnar byl spoluzakladatelem, vedoucím, dirigentem a skladatelem tamburašského orchestru Brač až do roku 1976.

Byl uměleckým vedoucím tamburašského souboru celých 56 let a přivedl soubor do Československého rozhlasu a Československé televize. Byl také hudebním skladatelem zapsaným v Ochranném svazu autorském a dirigentem dechové hudby ve Studénce.

Bylo především jeho zásluhou, že dovedl soubor od založení skupiny hudebních nadšenců pro tento specifický hudební žánr v r. 1913 až k vytvoření souboru, který měl více než 100 hudebníků a vychoval tak více než dvě generace hudebníků souboru.

Soubor si získal obdiv a uznání veřejnosti i hudebních znalců a vyvolal zájem médií o tuto hudbu.

Největší přínos a uznání získal R. Gelnar ve své skladatelské činnosti. Je autorem nepřeberného množství skladeb, které tvořily a tvoří nedílnou součást jeho repertoáru.

Jeho skladby, které se vyznačují charakteristickou rytmičností a melodičností, se staly velice oblíbené a přispěly k růstu umělecké úrovně souboru.

Je obdivuhodné, že tento amatérský hudebník, bez hudebního vzdělání, se svou nesmírnou pílí  a houževnatostí, se vypracoval k takovéto úrovni dirigentského a skladatelského mistrovství. Žádný z jeho následovníků nedosáhl pod dirigentskou taktovkou takového hudebního úspěchu, jako pod vedením p. Richarda Gelnara.

 

Viktor Smuž - Osobnost města roku 2012

Viktor Smuž

Narodil se v Karviné – Louky.
Pan Viktor Smuž významným způsobem přispěl k rozvoji sportu ve Studénce.

Ve všech povoláních, která vykonával, byl vždy spolehlivý, ale obzvláště významných úspěchů dosáhl v oblasti sportu, konkrétně fotbalu. V padesátých letech začínal jako hráč Spartaku Butovice. To ještě bylo hřiště na Kmínku. Ke konci svoji aktivní fotbalové kariéry se začal orientovat na trenérskou činnost. V šedesátých letech postupně trénoval žáky, dorost i muže Studénky. Vrcholu trenérské kariéry dosáhl v 70. letech, kdy byl trenérem žákovské reprezentace Českého fotbalového svazu. Přitom zastával ještě práci v trenérské radě Okresního a Krajského fotbalového svazu a spoluorganizoval žákovské turnaje ve Studénce. I v relativně pozdějším věku pokračoval v trénování jako například v Nové Horce a později inicioval mnohá setkání bývalých fotbalistů Studénky.

Zájem o fotbal ve Studénce neztratil dodnes a živě se o něj zajímá. Zvlášť aktivně pomáhal na počátku tohoto století radami, organizačně  i metodicky opět rozhýbávat mládežnickou kopanou ve Studénce.

 

Milena Zedníčková - Osobnost města roku 2010

Milena ZedníčkováOd druhé třídy ji tatínek začal učit hrát na tenor, od třetí třídy hrála na housle. Po studiu na Základní škole ve Frenštátě v roce 1942 nastoupila do dívčího orchestru dirigentky Karen Ostré.

Působila v symfonickém orchestru Zbrojovky Vsetín. V roce 1945 odešla do Prahy a působila v Závodní radě Českého dechového souboru, kde hrála na pozoun a tenor. Po několika letech se přestěhovala do Studénky, kde pracovala ve Vagónce. Na konci šedesátých let založila společně s manželem a panem Jaroslavem Vavrošem dechový orchestr při učňovském středisku ve Vagónce Studénka, kde vyučovala hru na tenory, trombony a basy. Učila také v Lidové škole umění ve Studénce a v Tamburašském orchestru Brač Studénka. V orchestru učila, hrála a v případě potřeby také dirigovala až do svých sedmdesáti let.

 

Lidmila Kunovská - Osobnost města 2009

Ludmila KunovskáOd 8 let vykonávala službu u sedláka, odkud docházela do Základní školy ve Velké Lhotě. V roce 1937 se vyučila švadlenou. Absolvovala školu pro porodní asistentky v Ostravě. V roce 1945 se vdala a rok poté se s manželem a maminkou odstěhovala do Studénky.

Zde vykonávala činnost terénní porodní asistentky - jejími „rajóny" byly Fulnecko, Pustějov, Kujavy, Butovice. Současně pracovala také na pohotovosti v nemocnici v Bílovci. Ve funkci porodní asistentky byla až do odchodu do důchodu v roce 1984.

 

Zdeňka Součková - Osobnost města roku 2008

Zdeňka SoučkováNarodila se v Novém Jičíně. Dětství měla činorodé - hrála divadlo, byla členkou Beskydského divadla, tancovala ve valašském souboru Javorníček. Při studiu na obchodní škole začala navštěvovat lidovou konzervatoř - obor loutkoherectví a po roce přešla na taneční obor.

V roce 1976 přijala nabídku pana Milana Gelnara, ředitele Lidové školy umění ve Studénce, vyučovat na této škole. Zasloužila se o zřízení 1. baletního sálu v zámečku. Vzdělání si začala doplňovat výukovými semináři, navštěvovala mezinárodní týdny tance v Praze, kde získávala nové poznatky od zahraničních pedagogů. Tvořivá práce s dětmi ji zaujala, naplňovala a zcela pohltila. Noví žáci stále přibývali a s nimi i vyučovací hodiny.

V roce 1992 byla výuka přesunuta ze zámku do nového a většího prostoru bývalé mateřské školy na ulici Arm. gen. L. Svobody. Zde vznikl 2. baletní sál, a to pod vedením ředitelky Marie Šebíkové. Pořádaly se letní školy tance, semináře, tančilo se všude. Z koncertů se staly taneční přehlídky, které měly spoustu příznivců.

V roce 1994 předala paní Součková svou specializovanou třídu pro klasický tanec a soubor současného moderního tance své dceři, která obohatila taneční obor o spoustu zajímavých choreografií.

Od roku 2001 pracovala pod vedením Městského kulturního střediska ve Studénce, kde se vybudoval 3. baletní sál. Pod jejím vedením opět začala žít taneční škola „Doteky". Jeden ze svých životních příběhů uzavřela po 28 letech posledním představením „Tancujeme o nás, pro Vás". Práce s dětmi byla její láskou a posláním.

 

Milan Gelnar - Osobnost města 2007 (síň slávy)

Milan GelnarMilan Gelnar začal hrát v sedmi letech na tamburašské nástroje a za krátkou dobu jej strýc Richard Gelnar, který v roce 1913 založil Tamburašský orchestr Brač Studénka, zařadil mezi své tamburaše. Krátce na to se začal učit hrát u místního kapelníka, pana Viléma Bajnara.

Po ukončení měšťanské školy pracoval v Automobilce v Kopřivnici a po válce nastoupil na základní vojenskou službu. Studoval hudbu u profesora Františka Durčáka na Hudební škole Leoše Janáčka ve Vítkovicích. V roce 1958 absolvoval Vyšší hudebně pedagogickou školu v Ostravě. Poté se stal ředitelem Lidové školy umění ve Studénce. Zasadil se o otevření výtvarného, literárně dramatického a tanečního oboru a zřízení pobočky školy v Jistebníku.

Po smrti strýce se stal vedoucím tamburašů ve Studénce. Pod jeho vedením obsadil tamburašský orchestr v roce 1990 1. místo na 1. ročníku Festivalu drnkacích souborů v Praze. Dva roky poté obdržel pozvání na Přehlídku drnkacích souborů do Goslaru (SNR). K největším úspěchům však patří 2. místo na festivalu tamburašské hudby v chorvatském Osijeku (1998), které obsadil v konkurenci 35 souborů z celé Evropy. Po 23 letech vedení orchestru se Milan Gelnar zařadil mezi hráče a předal vedení Miloši Grohmannovi.

V roce 2009 byl jmenován významným rodákem Bílovecka a jeho životopis byl publikován v knize „Významní rodáci a osobnosti Bílovecka".

 

Stanislav Macek - Osobnost města roku 2007

Stanislav MacekNarodil se v Janovicích. Studoval dva roky na Obchodní akademii v Ostravě, pracoval jako tesařský učeň u ostravské stavitelské firmy Skalka-Smolka. Po roce nastoupil na Vyšší průmyslovou školu stavitelskou v Hradci Králové a dne 14. června 1946 úspěšně odmaturoval.

V letech 1945 a 1946 se podílel na zakládání tamější organizace Svazu české mládeže zabývající se pořádáním kulturních akcí. Od roku 1948 do roku 1953 pracoval jako stavbyvedoucí v Nové huti v Kunčicích. V roce 1954 nastoupil do Národního podniku Vagónka Studénka jako referent investiční výstavby. Po nástupu zahájil činnost v Závodním klubu Vagónky jako člen výboru, předseda, aktivní herec, režisér, scénograf a působil v něm až do roku 1993. V roce 1954 přijal roli Arnošta z Pardubic ve hře „Noc na Karlštejně" u divadelního souboru J. K. Tyla. V tomto souboru pak převzal režii hry „Kudy kam". 1955-2007 působil jako porotce amatérských divadelních souborů okresu Nový Jičín. 1993-2003 vyučoval literárně-dramatický obor na Základní umělecké škole ve Studénce.
1993-2005 hrál a režíroval v ochotnických divadelních souborech ve Studénce (30 režií, 5 hereckých rolí). 1955-dosud dokumentuje amatérskou divadelní činnost ve Studénce.

Získal 13 čestných ocenění, publikoval články o divadle v regionálních a dalších tiskovinách. V roce 1988 vydal Brožuru o problematice monodramatu, v roce 2000 Malý divadelní slovník naučný a v letech 1998-2002 publikoval informace o obcích okresu Nový Jičín pro Místopis českého amatérského divadla.